Jak jsme se nakonec netopili I.

Někdy před čtvrt rokem se u nás ve farnosti zrodil nápad, že bychom mohli jet s mládeží na nějaký tábor. V loňském roce se nám krásně vydařil "Něcojakotáborprovelký" - akce pro mládež, která už věkem odrostla klasickým táborům. Letos jsme tento tábor chtěli udělat putovní. Ve hře bylo několik variant - pěšky na Velehrad, pěšky do Roháčů, na kole po J Čechách a konečně na lodi po Vltavě. Nakonec zvítězil návrh otce Reného. Rozhodlo se, že zvolíme sice složitější variantu a že pojedeme na vodu. Termín byl stanoven na 5. – 9.7.2009 a chtěli jsme jet Vltavu z Vyššího Brodu do Boršova. Dost lidí, kteří s námi měli jet, tento úsek znají “jako své boty”, kempy jsou celkem hezké, takže “no problem”.

Lodě se nám povedlo půjčit od saleziánů z Brna Líšně, tímto jim za to moc děkujeme. Stany jsme měli svoje, doprovodné vozidlo bylo domluvené. Všechno vypadalo bezvadně. Ale nebylo by to ono, kdyby tam nebylo jedno velké “ALE”. Jednoduše řečeno nám všechny plány zhatil déšť. Na Šumavě už skoro dva týdny před odjezdem lilo (Ne Grub. Kdo neví, nepochopí.) jako z konve. Začali jsme se sestrou sledovat vodní stav na Vltavě. Ještě týden (v neděli) před odjezdem jsme byli přesvědčeni, že Vltavu pojedeme. V pondělí jsme už měli určité pochybnosti a v úterý už bylo téměř jisté, že Vltava bude nesjízdná. Ve Vyšším Brodě vypouštěli z Lipna 90 m3/s, což je i pro otrlé vodáky moc. Takže jsme vypracovali krizový plán. Zjistili jsme, že by se dal jet střední tok Sázavy. Začali jsme Googlit a hledat na netu, abychom našli co nejlepší informace o sjízdnosti Sázavy. Vypracovali jsme itinerář plavby a v pátek jsme přednesli návrh ostatním účastníkům. Ten byl jednohlasně přijat.

Takže teď podrobně k průběhu celé akce.

Den první: 5.7.2009 – Neděle

Sraz pro účastníky byl v pravé poledne na Hlavním nádraží v Brně. Z Moutnic většina lidí jela o čtvrt na jedenáct, protože si potřebovali nakoupit potraviny. Menší skupina odjela z Moutnic o čtvrt na dvanáct. Ve 12:23 jsme všichni odjeli vlakem z Brna směr Kutná Hora. V Kutné Hoře jsme přestoupili na vlak do Zruče nad Sázavou. Po několika hodinové cestě ve vlaku jsme se ocitli na nádraží ve Zruči. Začali jsme hledat kemp u Koupadla. Zhruba po hodině hledání jsme zjistili, že tento kemp byl zrušen. Naštěstí je ve Zruči ještě jeden kemp s romantickým názvem “V Rákosí”. Tam nás bez problémů přijali. Byl to velice pěkný kemp a hlavně jsme tam byli skoro sami. Rychle jsme postavili stany a služba začala vařit večeři. Další část účastníků se vydala hledat místo pro sloužení mše. Zbytek šel asi na pivo.

Místo pro sloužení mše jsme našli. Bylo to opravdu krásné. Nejdříve jsme vyšplhali kolem tří set metrů dlouhý a celkem vysoký polom. Tam jsme našli jen pšeničné pole. Tak jsme se rozhodli, že budeme mít mši v pšeničném poli.

Po mši byla večeře. Měli jsme gulášovou polévku. Po večeři jsme nafukovali lodě a podobné nutné práce. Pak byla volná zábava. Někdo se koupal v bazénu, někdo hrál pétangue a někdo ještě dofukoval lodě. V 22:00 jsme měli první poradu. Tam jsme se domluvili kdo s kým, jak a kde. Jednoduše napsáno jsme se domluvili na obsazení lodí. Potom proběhla krátká večerní modlitba a většina z nás se přesunula do blízké hospody na jedno (i více) na dobrou noc.

Pokračování příště.

Sepsal Janick v.p.