Ve středu chvíli po sedmé ráno už byl na faře čilý ruch. Na prostranství kolem kostela jsme si udělali ranní rozcvičku, pak následovala společná modlitba se čtením na den a potom snídaně – ještě ze zásob, které nám napekly maminky. Po snídani všichni kromě služby vyrazili do lesa na dříví. Jak se později ukázalo, kromě hromady dřeva přinesli z lesa málem tak velkou hromadu hub. Služba se mezi tím vydala na nákup a pak se pustila do vaření bramborového guláše. Když se ostatní vrátili z lesa, bylo už navařeno a právě byl čas k obědu.
Po odpolední siestě jsme posekali přinesené dříví a co se nestalo? V Novém Městě toho odpoledne ošetřovali jednu zraněnou nohu s menším šrámem od sekery. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Po času práce přišel i čas si hrát a my jsme se proměnili ve vagóny a lokomotivy, které převážely nejrůznější zboží a cestující mezi New Yorkem, Detroitem a Dallasem. Po každé cestě dostal vlak zaplaceno za přepravené zboží, pokud ovšem vlakovou soupravu nepřepadl bandita. Až byly všechny vydělané peníze bezpečně uloženy v bance v New Yorku, navečeřeli jsme se, převlékli se do společenského oděvu a pak pro nás otec René sloužil v místním kostele mši svatou.
Po mši bylo na faře slavnostně otevřeno Casino New York, kde každý z nás mohl zúročit své dolary či se občerstvit džusem, kofolou a slanými pochutinami v baru „U Báry“.
Komu přálo štěstí v kartách, kostkách nebo ruletě, mohl v závěru večera získat při dražbě směnky na nejrůznější protislužby: přeprání špinavých ponožek, obsluha u jídla, snídaně do postele, stlaní spacáku či složení oslavné básně na držitele směnky.
Za vydařený večer i celý den jsme poděkovali ve večerní modlitbě, ještě jsme si navzájem prozradili, kdo komu dělal „anděla strážného“ a šlo se spát.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.